Ondrej Ruszó - sar pes kerel o čitro
kerdo: 28. 06. 2016 13:07 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Ondrej Ruszó hino o amatersko čitratuno, savo dživel u kerel buťi andro gav Plešivec. Uľiľas andre Revúca. Jekhetane le čitratuneha Tibol Oláh len hino lengro atelijeris. Te čitrinel chudľas imar kana sas cikno, pre zakladno škola. Sas les o berša, kana na čitrinelas. Phenel, hoj te le manušes hino o talentos, ela les sakovar, the te na čitrinela buter berša. Buter pal o čitratuňipen sikhľolas kana kerelas pro ačhavibena Bratislavate. Pal e buťi phirelas pro kurz. Jekhto buťa sikaďas andro Romano nevo ľil mekh andro jekhto eňavardešte berša. Kerelas o ilustraciji vaš e poezija. Nekh buter čitrinel o paťavibnaskre, religijozna temi, čitrinel o portreti, interesinel pes pal e architektura.
e kategorija: čitratuňipen
Tibor Oláh - moľipena
kerdo: 28. 06. 2016 12:39 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Tibor Oláh hino amatersko čitratuno, savo dživel u kerel buťi andro gav Plešivec. Uľiľas andre Detva, hino le 8 čhavendar. Ki o čitratuňipen les anďas leskro phral Dušan Oláh. Andro leskro čitratuňipen pen nekh buter arakhen o temi andal e priroda - e phuv u o gava. Leskri buťi hiňi charakteristikaňi prekal o zorale farbi, kolori. Čitrinel pro pochtan the sololit. Sar phene, čitrinel oda, so ľikerel andre goďi čhavorestar, e inšpiracija rodel the andre priroda, savi dokumentinel pro video.
e kategorija: čitratuňipen
Tibor Oláh - kerel o čitro
kerdo: 28. 06. 2016 12:18 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Tibor Oláh hino o amateriko čitratuno, savo dživel u kerel buťi andro gav Plešivec. Uľiľas andre Detva u hino 8 čhavendar. Ki o čitratuňipen les anďas leskro phral Dušan Oláh. Nekh buter čitrinel o temi sar e priroda - o phuva the o gava. Leskre buťa hine kerde zorale farbenca. Čitrinel pro pochtan the sololit. Sar phenel, čitrinel oda, so les hin andre goďi cikňipnastar. E inšpiracija rodel the andre priroda, sostar kerel e dokumentacija pro video. Kada digitalno objektos sikavel, sar čitrinel e romaňi osada Pastovník andre Detva, kaj bariľas. O čitro kerďas sar e ilustracija, savi avela avri andro Romano nevo ľil.
e kategorija: čitratuňipen
Ondrej Ruszó
kerdo: 28. 06. 2016 08:38 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Ondrej Ruszó hino o amatersko čitratuno, savo dživel u kerel buťi andro gav Plešivec. Uľiľas andre Revúca. Jekhetane le čitratuneha Tibol Oláh len hino lengro atelijeris. Te čitrinel chudľas imar kana sas cikno, pre zakladno škola. Sas les o berša, kana na čitrinelas. Phenel, hoj te le manušes hino o talentos, ela les sakovar, the te na čitrinela buter berša. Buter pal o čitratuňipen sikhľolas kana kerelas pro ačhavibena Bratislavate. Pal e buťi phirelas pro kurz. Jekhto buťa sikaďas andro Romano nevo ľil mekh andro jekhto eňavardešte berša. Kerelas o ilustraciji vaš e poezija. Nekh buter čitrinel o paťavibnaskre, religijozna temi, čitrinel o portreti, interesinel pes pal e architektura.
e kategorija: čitratuňipen
Tibor Oláh
kerdo: 28. 06. 2016 08:23 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Tibor Oláh hino amatersko čitratuno, savo dživel u kerel buťi andro gav Plešivec. Uľiľas andre Detva, hino le 8 čhavendar. Ki o čitratuňipen les anďas leskro phral Dušan Oláh. Andro leskro čitratuňipen pen nekh buter arakhen o temi andal e priroda - e phuv u o gava. Leskri buťi hiňi charakteristikaňi prekal o zorale farbi, kolori. Čitrinel pro pochtan the sololit. Sar phene, čitrinel oda, so ľikerel andre goďi čhavorestar, e inšpiracija rodel the andre priroda, savi dokumentinel pro video.
e kategorija: čitratuňipen
Jozef Miko - Kopýtko
kerdo: 27. 06. 2016 15:03 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
O giľavno Jozef Miko, saves vičhinen o Kopýtko hino andal o Bardejov, o kotor Poštárka. Bi o tradično romano giľavipen but berša kerel the romano kheľiben savo the sikhavel pro but akciji. O gitaristas Jozef Dreveňák bašavel o tradična romane giľa sar o lavutaris u the giľavel.
e kategorija: bašaviben
Ján Rigó
kerdo: 01. 06. 2016 12:00 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Giľavel 13 beršendar. Andro berš 1990 kerďas e muzikakri grupa RIKO, diiňas avri leskro jekhto albumos tel o nav Romano Jilo andro muzikakro kher Akcent. Andro berš 1996 diňas avri aver albumos Šunen Roma, kaj bašade o Ján Rigo, Imrich Mészaros, Martin Rigo, Daniel Rigo. Pal o jekh berš dine avri o album Júlia, Júlia. Le beršestar 1997 giľavel sar solistas.
Albumi: Ľoľi ruža, Pro romano kheľiben, PF-2002, PF-2003, Tudot mi a bánat, Tiz prios virág, Sar me mange, Magyar mulatók 1, Magyar mulatók 2, Romano ňilaj.
Giľavelas jekhetanes le kherutne čercheňenca sar Oldo Hlaváček, Dušan Grúň, Jana Kocianová, Lýdia Volejníčková, Aťa Klímová u but aver. Andro marcos 2009 jekhetane le maškarthemutnes prindžarďi thagarňi vaš o romane giľa, savi phiravel o Kossuthoskro moľipen, Bangó Margit, diňas avri o CD savo pes vičhinel Mulatok mert jól erzem magam - Lošalo som soske man mište šunav, vaš o savo andro junos 2009 chudle e Platinovo platňa vaš o 15 000 bikende kotora.
Hino jekh maškar o organizatora andro Žitnoostrovsko romano festivalos, o dženo andre themutnengri asocijacija Jekhetane dromeha la romaňa kulturaha, the o sajekh organizatoris vaš o prestižno moľipen Romaňi ruža. Kerďas o internetovo radijo "Duj".
e kategorija: bašaviben
O bašaviben avri
kerdo: 01. 06. 2016 10:49 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
Pro fotografiji hine o muzikanta, so bašaven avri andro uľici andro centrum andro foros vaj gav. O interpreta hine o folklorna romane giľavne andal o gav Chminianske Jakubovany, nekh buter bašaven pro uľici, varekana sar o interpreta pro varesave akciji. Giľaven o dueti, bašaven pro gitari.
e kategorija: bašaviben
Cigánski Diabli (Romane benga)
kerdo: 31. 03. 2016 15:51 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
O džande manuša dikhen o orchestros sar jekh maškar o nekh feder andre kategorija Etno u Lumakri Muzika pre luma u the but manuša len rado šunen, khere the andro aver thema. O lavutara hine jekhetane le 1991 beršestar, jekhto bašavenas andro orchestros Diabolské husle (Bengaľi lavuta), savo kerďas o Ján Berky-Mrenica terneder. O Diabolské husle agorinde andro berš 2007, paľis kerde o orchestros Cigánski diabli (Romane benga). O orchestros bašavelas pro 5 kontinenti, andro 35 thema. Maškar o bare koncertna thana, kaj o orchestros bašaďas, kampel te phenel pal e Berlinsko filharmonia, Komische Oper Berlin, Konzerthaus Berlin, Royal Opera House London, Hans Max Saal Munchen, Semtanova síň Praha, Konzert un Kongressaal Luzern, Concert Hall Melbourne, Goldener Saal Musiverein Vienna, Is Sanat Hall Istanbul, Palacos vaš e Kultura Novosibirsk, EXPO 2008 Zaragoza, EXPO 2010 Shanghai, O Jevendeskre Olimpijska kheľibena Vancouver 2010, Jevendeskre Olimpijska Kheľibena London 2012. Varesave moľipena: 2014 - WORLD MASTER AWARD - Teluňi Korea. 2008 - E Beršeskri Džuvľi Silvia Šarkozyiová, 2008 - E Somnakuňi platňa vaš o album Dobré časy (Lačhe berša).
Buter informaciji: www.ciganskidiabli.sk
e kategorija: bašaviben
František Godla
kerdo: 31. 03. 2016 15:41 opre kerdo: 27. 11. 2020 01:47
František Godla phirel maškar o šerutne manuša andro etnoemancipačno procesos le Romengro pre Slovaťiko. Andro berš 1985 chudľas o titulis PhDr. Sas o pedagogos u pal o romane čhavorengro sikhľuviben kerelas the kana mukhľas o Gymnázium Anton Pridavka andro Sabinov. Sar o sikhavno vaš o humanitna sikhavibena sas pro gzmnázium andro Sabinov 26 berša. Andre sikhavibnaskri sfera ačhiľas the pro odboris vaš o školi pro Prešovsko samospravno regijonol (2004-2011). Andro berša 2005 - 2010 sas o šerutno andro Ekspertno komisija vaš o romane čhavorengro sikhľuviben pro Ministerstvos vaš o školi SR. Sajekh sas o dženo andro timos vaš o manuša so den goďi le ministroske vaš o školi vaš o regijonalno školi (2005-2011).
e kategorija: vakeriben